Paronyma v naší vlastní tvorbě

Pevně věřím, že mým studentům okamžitě, nebo maximálně s dvouminutovým zpožděním naskočil význam termínu v záhlaví. Vysvětlení tedy zcela pragmaticky přidávám pro studenty, kteří nejsou pod mým osobním dohledem a neustálou palbou opakování probraných termínů. Vězte tedy, nezasvěcení čtenáři, že PARONYMA jsou slova graficky nebo zvukově podobná, ale významově naprosto odlišná. Užitím paronym můžete nastolit třeba úsměvnou situaci, nebo dát najevo, že jste úplně mimo. Před časem koloval po internetu následující text, jehož rozpustilost je založena právě na paronymech: „Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiatem. Každý se tváří jako suvenýr, ale vrátí se mu to jako buzerant.“ Inu, při četbě v hodině jsme se pousmáli, ale netušili jsme, že se časem přidáme prostřednictvím jedné z přednášejících do role lidových tvůrců.

Studentka představila smutnou fázi ze života Karla Havlíčka Borovského následujícím výrokem: „Za svou odvážnou žurnalistickou činnost byl v prosinci 1851 odvezen do Brexitu.“ V podstatě se pokusila o aktualizaci, neb jí zřejmě Brixen připadal jako výraz zastaralý… (pozor – „brexit“ se ve skutečnosti píše s malým „b“).

Uzavřeli jsme konstatováním, že naplňujeme požadavek České školní inspekce a aktivně upevňujeme mezipředmětové vazby (zde tedy literaturu se zeměpisem a politikou).

PS: Začíná mě to dokumentování výroků z hodin bavit…