Pointa je fakt [poenta]?

Výslovnost spisovné češtiny je jednou ze závazných kodifikačních příruček, které stanoví pravidla správné výslovnosti – v našem případě slov přejatých. Pointa je termínem literární teorie, dostala se do naší slovní zásoby z francouzštiny a znamená doslova „špička, hrot“. V rámci literárního textu je potom významovým vrcholem nebo zvratem na jeho konci. V epigramech, aforismech, anekdotách, novelách. Velmi často je pointa propojena s humorem nebo ironií.

To jsou pro většinu lidí informace všeobecně známé. Ovšem výslovnost tohoto pojmu zůstává pro mnohé zahalena tajemstvím. Jen úzký okruh mluvčích ví, že kodifikace připouští jen a pouze tvar [poenta]. Pokud tedy zaslechnete moderátora použít tuto variantu výslovnosti, vězte, že je opravdu velmi dobře jazykově vybaveným profíkem. Buďte jimi také!

A na závěr jedna z velmi známých básní Františka Gellnera (z generace buřičů) s výraznou pointou [poentou]:

Nezemru já od práce,

nezahynu bídou,

nezalknu se v oprátce,

skončím syfilidou.

 

P. S.: Podobně by vás mohlo rozhodit nesklonné slovo menu – správná výslovnost [meny].

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..